Bytové, občanské a průmyslové stavby

Revitalizace areálu Klementina - II. etapa

Investor:Národní knihovna České republiky, státní příspěvková organizace zřízená MK ČR
Projektant:METROPROJEKT Praha a.s.
Dozor:Národní knihovna České republiky – Ing. Jaroslav Forman
Dodavatel:„Sdružení pro obnovu Klementina“ – S u b t e r r a a.s. (vedoucí účastník sdružení) a UNISTAV a.s. (účastník sdružení)
Doba realizace:1. listopadu 2012 - 31. března 2017
Revitalizace areálu Klementina - II. etapa

Cílem projektu je celková rehabilitace Národní kulturní památky Klementinum nacházející se v samém centru Pražské památkové rezervace na Starém Městě, který společně s kostely sv. Klimenta a sv. Salvátora tvoří rozsáhlý městský blok, v němž je dnes umístěna Národní knihovna ČR. Tento historický areál je s rozlohou takřka 2 hektarů druhým největším historickým areálem po Pražském hradu, řadí se mezi nejrozsáhlejší architektonické komplexy v Evropě.
Předmětem druhé etapy oživení a památkové obnovy Klementina jsou stavební objekty označované SO 05 Křížovnická - Západní křídlo, SO 06 Příčné střední křídlo – Studentské a SO 09 – Jižní křídlo tvořící jihozápadní část areálu. K řešeným křídlům ještě přiléhají Révové a Studentské nádvoří. Jezuitský komplex byl postavený na místě areálu dominikánského kláštera a několika středověkých domů. Vznikal postupně od r. 1653 až do počátku 18. století. Poslední zásadní rekonstrukce proběhla v třicátých letech 20. století.
S budováním Klementina jsou spojena jména četných stavitelů Prahy – Francesco Caratti, Carlo a Francesco Luragové, Giovanni Domenico Orsi, Marek Fontana, Domenico Bossi, Giovanni Bartolomeo Cometa, František Maxmilian Kaňka, Kilián Ignác Dientzenhofer – sochařů, malířů a dalších řemeslníků, podílejících se na bohaté výzdobě – Petr Brandl, Matyáš Bernard Braun, Jan Hiebl, Ignác Raab, Kryštof Tausch, Josef Kramolín, Václav Vavřinec Reiner. Křídla do Křížovnické ulice spadající právě do nyní realizované druhé etapy obnovy, se zavázal postavit Carlo Lurago smlouvou ze dne 3. 3. 1654.
V rámci druhé etapy revitalizace objektů nedochází k významným změnám dispozičního řešení stavby, dojde především k jednoznačnému vymezení jednotlivých funkcí, které původně byly často ve vzájemné kolizi. Řešení je maximálně podřízeno požadavkům investora na komplexní revitalizaci a navýšení kapacity objektu, zejména navýšení kapacity depozitářů knih, zároveň však bylo nezbytné podřídit koncepci celkové obnovy Klementina požadavkům orgánů památkové péče. Podstatnou součástí realizace je i restaurátorská obnova uměleckých prvků i umělecko-řemeslné výzdoby Klementina.